Od konce tábora utekl už nějaký ten pátek a my se konečně vydali na vícedenní výletek.
Žlutý autobus nás dopravil do Plzně, tam jsme se vydali na tramvaj.Už na zastávce nás potkalo první překvapení, když kolem projížděla bílá dodávka, najednou se otevřely dveře a ta osoba za volantem křičí
se Bobři tentokrát vydali do Nové Paky. Došli jsme do DDM Stonožka a pan správce nám ukázal místnost, kde budeme spát. Při pohledu na palandy se nám rozzářily oči. Ovšem naší radost vzápětí zkazili vedoucí, kteří řekli, že budeme muset spát na dolních postelích. Nakonec jsme uznali, že mají pravdu, protože skutálet se v noci na zem z víc jak metrové výšky, by asi nebylo nic příjemného. :-)

Po hrozně dlouhém těšení se na své bobří kamarády jsme se konečně dočkali. Ve čtvrtek 8.4. jsme se vypravili směr Orlovy u Humpolce. Cesta neproběhla jako každá jiná, přihodily se docela „zábavnosti" (zasvěcení ví :-D, vy ostatní máte smůlu, měli jste jet s námi). Pak se před námi konečně objevil krásný pohled na kamennou chaloupku u lesa s obrovskou zahradou. Byla naše. více zde...
nás zavedla do klidné hájenky Černé Lesy u Brtnice.
Byl čtvrtek 21.8. a my vyjížděli už tradičně na vodu. Pod vedením Lukáše jsme jeli vlakem do kempu Majdaléna na řece Lužnice, kde už na nás čekal zbytek expedice, který nám vezl z Prahy lodě autem. Postavili jsme stany a jali se opékat špekáčky. Byl dostatek krásného počasí a i dostatek otravného hmyzu, takže jsme se veselili... více zde...

Ve čtvrtek ráno jsme se všichni sešli na Hlaváku a za pomoci rodičovstva jsme se úspěšně nalodili do vlaku a vyrazili jsme za dalším bobřím dobrodružstvím. Už po necelých dvou hodinách jsem byli v České Třebové a DDM Kamarád jsme našli celkem rychle (je totiž hned u nádraží a i kdybychom zabloudili, měli jsme tam Fandu, který Českou Třebovou dobře znal… více zde...

města zaslíbenému památkám a taky musim to sem napsat (p… – hádejte dál J). Sraz byl na Hlavním, řeknu vám vlakem je to do Plzně fakt kousek… více zde...

do slovenské Nový Bani jsme dorazili něco po 17 hodině. Stany už byly postavené… a tak bylo spoustu času na jiné věci - rozdělali jsme grilík a ogrilovali jsme vše, co jsme měli (spoustu skvělého masa od Vomíků), dohodli služby, převzali lodě, dali sprchu, kulečník... více zde...

a to o další z těch mnoha skvělých akcích s Bobři a to je VODA….. Vyrazili jsme ve středu brzo ráno a nabrali směr Slovensko, kde jsme začínali splavovat legendární řeku Hron. Jak jsme dorazili do Nové Baně, tak jsme se ubytovali a čekali na příjezd lodí, poněvadž tenhle rok jsme si lodě půjčili z půjčovny….;) více zde...

Píše se rok 1991 a Vašemu dítěti je sedm, osm či více roků - možná dokonce ještě ani jisté, že se jeho rodiče setkají a že Vám přijde na svět :-)) ... někteří z vás ale dostávají nabídku na tábor od neznámé skupiny lidí, kteří tento tábor pořádají.. Neznáte je, přesto je svěříte – s důvěrou, obavami...
O vaše děťátko pečuje skupina lidí, kteří za sebou mají řadu táborů ještě hluboce předrevolučních, kteří našli ochranná křídla nakonec pod Českou tábornickou unií... více zde...

Udál se další skvělý výlet s Bobři a to přímo do Děčína, kde jsme si užili docela megazábavu….. Ale abych nepředbíhal...
Do Děčína nás vedla statečná Denisa jako vůdce oddílu….. Po prohlídnutí ubytovny jsme se rozdělili do pokojů – ovšem pozor pozor změna - holky zvlášť a kluci zvlášť !!! (to je překvápko co ???). více zde...

Pro někoho úplně obyčejný den, pro Bobři však ne. V ten den, v době, kdy ještě někteří lidé jsou v práci, jsem se shromáždili na Černo mosteckém busovém nádr a to v celkem hojném počtu - bylo nás asi 15. více zde...

zase píšu „něco málo" o potáborové akci - o vodě 2006, tentokrát to byla řeka Ohře.....
Začínala ve čtvrtek, kdy já, Jirka a Honza jsme se vydali do Kynšperka nad Ohří autem, ostatní vlakem.... Cestou tam nás postihly nemalé problémy s autem a už to vypadalo, že s Vodou to vypadá zle, ale co se nestalo, Jirka to zase zařídil a vše bylo v pořádku (zatím)... Dojeli jsme až pozdě večer.. více zde...


busovou cestou směr Nová Paka. Cesta byla dlouhá a čím více jsme se vzdalovali od Prahy, tím více bylo všude kolem sněhu. Denisa a Lucka na nás čekaly v Pace, kde také obě bydlí a tedy to tam znají jak své boty. Zavedly nás do DDM, menší Bobři bydleli v pokoji s palandami, takže většinu těch ne úplně chytrých okamžitě napadlo, že se dá po nich skákat a nedali si to moc vymluvit. více zde...

V pátek jsme se sešli s Jirkou v Praze a vyrazili jsme do Zruče nad Sázavou, kde jsme připravovali důležité věci na tábor, aby všechno fungovalo jak má být. více zde...

jsme se vydali na zříceninu hradu Okoř. Sraz byl v Dejvicích, kde jako skoro rozený Pražák samozřejmě znám (neboť jsem však Odolský občan, byl jsem eskortován Jirkou a Kubou – u těchto zájemci též seženou více informací o mých znalostech Prahy). více zde...

Bobři už zase objevovali nový kus světa a to konkrétně zemi fotbalu a toreadorů - Španělsko. Ale abych nepředbíhal…
Už cestou do Jablonce nad Nisou ( to je ve Španělsku) nás překvapil sníh, který nebyl v plánu a tedy ani v pozvánce. Spěchali jsme rychle do DDM „Vikýř“, neboť byla strašná zima, ale po ubytování nás zahřála teplá polévka. Večer jsme se dali do výroby draků a drakařili a drakařili jak šílení, dokonce i ti, kteří měli z domova vlastní vznášedla !! více zde...
Výlet do Nového Boru byl jako všechny akce s Bobry úžasný, ale abych nepředbíhal, tak to vezmeme od začátku… 
jsme se skoro všichni kamarádi sešli na vlakovém nádraží. To „skoro všichni“ znamená, že Jiříček a Kubíček jeli napřed autem… Všichni natěšení na bobří výlet jsme měli bezvadnou náladu. Jeli jsme velmi slušným vlakem (bodejť by ne - zkušená a chytrá Olinka má nádraží jako na dlani...). Cesta byla sice dlouhá, unavující, ale zvládli jsme to, protože jsme se všichni těšili do Ježovky (tj. Dům dětí a mládeže v Heřmanově Městci). více zde...
.....ano, právě toho jsem letos dosáhla já. 
Ve středu 23.3. 05 jsme se sešli na hlavním nádraží, abychom spolu jako už několik let jeli na velikonoční výletek. Byli jsme umístenkováni v hlavní chodbičce vpravo (obyčejný český vagón má jen jednu chodbičku a to vlevo). Když jsme konečně dojeli na místo ubytovali jsme se v prostorách DDM Kamarád v České Třebové. více zde...

Kolik z rodičů by asi bylo v šoku, slyšet od své ratolesti při odchodu na bobří akci tato slova, že ?? A kolik z rodičů by trvalo na tom, ať si děťátko ten přístroj vezme ( „nikdy nevíš, kdy se Ti může moc hodit !!“) ? A kolik rodičů si promyslí, jaké to může přinést problémy pro účastníky ale hlavně „pracovníky“ ?? více zde...