Výlet do Holandska započal

busovou cestou směr Nová Paka. Cesta byla dlouhá a čím více jsme se vzdalovali od Prahy, tím více bylo všude kolem sněhu. Denisa a Lucka na nás čekaly v Pace, kde také obě bydlí a tedy to tam znají jak své boty. Zavedly nás do DDM, menší Bobři bydleli v pokoji s palandami, takže většinu těch ne úplně chytrých okamžitě napadlo, že se dá po nich skákat a nedali si to moc vymluvit. 

Večer jsme si zahráli ještě pár her a šli jsme do hajan.

Ráno jsme se vzbudili a počasí nic moc (slušně řečeno), ale utěšovalo nás to, že přijede Jirka s Kubou a bude taky kopec srandy (tedy vedle kopců mokrého těžkého sněhu). Po snídani jsme vyrazili na hrad (zříceninu) Kumburk. Deniska asi věděla, jak to u nich vypadá a schválně nás tam poslala, ale sama byla vychytralá, neboť ráno měl přijet Lukáš a zrovna před nejhorším úsekem bořenísevesněhu  mu Denisa šla naproti (chytrá to holka)... Hrad nebyl skoro vidět, protože byl skoro celý pod sněhem, ale pár fotek Mireček udělal. Dost se tu vyřádili opět naši ne moc chytří Bobři, kteří zase vynalezli jiný způsob zábavy a jezdili po zadnici na sněhu a podle toho taky vypadali… Cestou zpět jsme potkali Lukáše s Denisou, divné je, že přesně tam, kde nás Denisa opustila (proč asi…!!!). Cestou necestou jsme se dosápali zpět z posledních sil zpět, tady na nás čekal Jirka s Kubou... Kapičku jsme si odpočinuli a večer jsem hráli skvělou hru o poznání Holandska... Byli dvě družstva - barvy růžové, kde byl nejchytřejší jak jinak než JIRKA a barvy oranžové, kde byli nejchytřejší MIREČEK A KUBA... Víte kdo vyhrál ?????  Vyhrály zkušenosti nad počtem a tedy samozřejmě JIRKA !!!

 Druhý den po snídani jsme se vydali znovu na procházku a díky včasnému zásahu Mirečka se Filip a Matyáš šli přezout, neboť se chtěli vydat na sněžný pochod smrti v pantoflích - to jsou ale (rozumné děti) že ??? A Denisa zase nezklamala a zase jsme šli cestou necestou, která se příšerně bořila a my jsme měli plné zuby Denisy a tak jsme jí trošíčku vyváleli ve sněhu za to co nám provedla J!!! Pak ještě jednou do cukrošky, zabalit a připravit se na odjezd. Rozloučili jsme se s Jirkou, Kubou, Evou, Honzou a Mirečkem, neboť jeli domů autem a my jsme vyrazili na nádraží....

Až na počasí se i Holandsko vydařilo a objevili jsme další dost dobrou zemi.....

Váš (jako obyčejně) Roman Buriánek

27.03.2006