Další skvělý výlet

jsme podnikli do slané velikonoční Indie.. Ovšem někteří si jeli užít našeho milého tábora, který trochu dost utrpěl na kráse při dubnové povodni – musím nás vyjmenovat, protože jsme opravdu dobří -  
Roman Buriánek, Jirka Malý, Kuba Červinka, Jakub Pavlík, Lukáš Hora, Vojta Koňařík , Dan Bulawa a jeho táta a ještě tam přijeli Petr a Honza a Radek. No práce šla  jako po másle,  každý pracoval ze všech sil jak mohl,  udělali jsme si i dokonce buřty na ohni, prostě podařilo se skoro vše (mimo počasí, které bylo obzvláště hnusné..). V pátek jsme také ještě dodělávali pokácené stromy, dělali kus nové střechy, zabezpečovali hlavní budovu proti nenechavcům a další a další…
    V sobotu ráno jsme odjeli do Slaného, cestou se stavili na jídlo a s ostatními se sešli ve vojenském skanzenu, kde naši „chytří" (znáte z minulých příspěvků skákali a lezli po tanku a v zásadě můžeme být rádi, že neměl nabito a že byl ze železa a že nebyl funkční…Večer jsme se šli vyblbnout do bazénu, který byl skvělý !!!
     V neděli jsme vstávali časně, abychom mohli vyrazit co nejdříve na celodenní výlet do pěkné vesničky (jejíž název si nepamatuji) a na zříceninu Džbán..  Já jako velmi zkušený táborník jsem vedl výpravu a samozřejmě jsem jí vedl blbě. Ušli jsme asi o 3 km více než jsme měli, následně jsem byl řádně poučen o orientaci v mapě, a tak už jsem o něco chytřejší… jupíííí !! Zpět jsme šli lesem, i srnky nás pozdravily když prosvištěly okolo, nicméně do Slaného jsme se vrátili živi a zdrávi. Večer nás čekala hra o Indii, kterou vytvořily Kája ( při hře v pravém „sárí" !) a Lucka, malinko snad i já. Tentokrát ale kupodivu a nevysvětlitelně a nešťastně nevyhrál Jirka ale Kuba - ale Jirka se určitě nějak pomstí.... Po hře holky šly malovat vajíčka a kluci pletli pomlázky na ráno, každý si to zkusil a pod Kubovým a Vojtovým dohledem jsme to zvládli perfektně a byli jsme připraveni…
    Ráno se holky se zdály takové bojácné a odtažité, takže rychle dostaly výprask a hned byly veselejší !!  Ti, kteří chtěli, šli koledovat do města, ale nadílka nic moc - asi to ve Slaném moc neprožívají.... Po koledě bylo papů, pak malá procházka (tady nikdo nevyužil Jirkovy nabídky na zaplacení jen13 zákusků snědených jednou osobou za pouhých 45 minut, nechápu…).  A už jen zabalit, nechat chytrou Karolínu, aby si doběhla za autobusem pro zapomenutý mobil,  taky Olinka už se nemusí bát v našem oddílovém autě, protože ho musí umět řídit (to jí vysvětlil Jirka a Jakub a šup unaveně domů k maminkám !!

Dobrý to bylo, dobrý…
(stálý dopisovatel Buriánek Románek)

19.04.2006